
Všechny to znáte – večer si lehnete do postele, unavené, ale hlava vám jede na plné obrátky. Všechno, co se stalo, co jste řekla, co jste neřekla, co vás čeká zítra, co bude za měsíc, co bude za rok… Myšlenky se řetězí jedna za druhou. Často slyším „Vaří se mi ze všeho hlava, kouří se mi z uší, myšlenky mě bolí, mám toho nad hlavu, cítím se strašně unavená“. A přitom by stačilo zmáčknout vypínač OFF, viďte. Jenže žádný takový v hlavě nemáme.
Ale existují způsoby, jak svou hlavu zastavit. Jak tedy získat kontrolu nad svou myslí a zastavit overthinking?
- Začněte se hýbat – kouzlo každodenních drobností
Nemusíte zrovna vyrazit na desetikilometrovou túru nebo uběhnout maratón, stačí klidně jen pár kroků po schodech nebo třeba zajít do sprchy. Když se hýbete, mozek přepne pozornost na koordinaci těla. Zvedněte se ze židle a doneste kolegyni papír, který potřebuje, zajděte si udělat kafe. Vyndejte myčku nebo sušičku. Udělejte něco hmatatelného: ukliďte šuplík, zalejte kytky, uvařte si čaj. Uzemníte se v přítomnosti a zastavíte ten myšlenkový veletoč.
- „Vypište“ se z toho
Vezměte papír a napište všechno, co se vám honí hlavou. Bez ladu a skladu, nahodile, tak jak myšlenky přichází, bez vnitřní cenzury. Jakmile to všechno dáte na papír, uleví se Vám a hlava bude volnější. Z chaosu v hlavě se stane na papíře struktura, se kterou se dá dál pracovat. Mějte u postele blok a tužku, a když se vzbudíte uprostřed noci nebo nad ránem, napište si, co vás trápí. To, že je „mám hlad“ vedle „nestíhám termín“ vůbec nevadí. Jakmile to dáte na papír, pocítíte úlevu. A navíc – s tím, co vidíte napsané, už se dá pracovat.
- Ptejte se: co můžu udělat teď?
Přemítání často pramení z pocitu bezmoci. Zeptejte se sama sebe: „Co je teď jedna malá věc, kterou můžu udělat?“ A udělejte ji. Zklidníte své myšlenky a budete mít věci víc pod kontrolou. Třeba jen napsat jeden mail. Zavolat. Uklidit stůl. Malý krok – ale dává nám pocit, že držíme otěže. Nejvíc mne stresuje moment, kdy mám pocit, že nestíhám. Ještě musím udělat toto, a tamto, Bože, ještě jsem neposlala tu prezentaci. A nejlíp zafunguje v ten moment si vzít kus papíru a sepsat si VŠECHNO, co musím udělat. Ne to začít hned dělat, ale mít přehled o tom, co je potřeba udělat. A tím pádem získat kontrolu, protože vím, co mne čeká a můžu plánovat.
- Dovolte si nevědět
Nejsme chodící encyklopedie. Nemusíte znát hned všechny odpovědi. I nevím je vlastně odpověď. Zkuste si říct: „Teď to nemusím mít vyřešené.“ Největší úleva je pustit tu potřebu mít všechno pod kontrolou. A víte co – je hrozně osvěžující pro změnu říct: tak o tom nic nevím, nebo nemám ani páru nebo na tohle nějak nemám názor.
- Proberte to s někým, kdo vás vyslechne
Ne s někým, kdo vám dává rady – ale s někým, kdo vás jen vyslechne a řekne: „Jo, chápu.“ Stačí „teplé ženské slovo“, nepotřebujete řešení.
Overthinking často přichází večer. Hoďte mobil pryč hodinu před spaním. Ticho, světlo lampy, zklidněný dech, lehká hudba – a “dnes už to stačilo.” Vytvořte si paralelní svět na 15 minut denně. Přeneste se s knížkou do jiného světa, malujte nebo vybijte svoji frustraci a pocity na papír. Něco vytvořte/vyrobte nebo si udělejte domácí projekt, kdy něco vylepšíte. Prostě na chvíli zmizte ze všednosti svých starostí.
Pokud vás toto téma zajímá více a chcete se naučit, jak si zdravě a efektivně nastavit hranice, podívejte se kurs:
JAK SI NASTAVIT HRANICE A MOTIVOVAT TÝMY
Pokud máte zájem o individuální přístup, napište mi na info@lenkahelena.cz




