Jsem Býk, nesnáším změnu. Od malička mám ráda opakovat věci, které umím. Pamatuji si, když jsem se připravovala na přijímačky na gympl (za nás jich bylo je pár, pokus byl jen jeden a tlačenka výrazně vyšší než dnes😊) cvičebnici matematiky jsem dělala pořád dokola, protože mi příklady šly a já se cítila velmi jistě. Pak na přijímačkách, když zadali příklady (tehdy to bylo přes rozhlas – všichni měli v celé republice stejné zadání a museli ve stejnou dobu sedět v lavicích a psát), tak jsem se nadechla a napsala všechny výsledky během minuty. Znala jsem to zpaměti.

Takže vím, jaké to je cítit nechuť a strach jít do něčeho nového. Co když to nevyjde? Co když dostanu do kožichu a prohraji? Co když se ukáže, že nejsem dost dobrá? Nebo se mi jen prostě nechce zkoušet něco nového. Jenže bez toho to prostě nejde. Protože jinak se ztratíme v překladu a svět nám uteče. A my se budeme cítit ztracení a opuštění.

Jak tedy na to, když nás změna znervózňuje? Tady je pár tipů, která pomohou vždy mně:

• 1. Sáhnout si do svědomí – pojmenovat z čeho pramení můj strach nebo nechuť

Jako první si položme otázku:

Čeho se opravdu bojím?

Že to nezvládnu? Že to neumím? Že jsou ostatní větší odborníci

Pojmenujte svůj strach, to pomůže možná nejvíce. Strach ze změny často není o změně samotné, ale o tom, co si myslíme, že ztratíme – kontrolu, respekt, klid, přehled, výsadu být vždy neomylný. Před nedávnem mi jedná úspěšná dáma na otázku – co je vaše superschopnost, řekla: vždycky najdu řešení. A to je skvělé. Ale zároveň to v sobě skrývá obrovský problém. A to slovo „vždy“. Protože co pak, když to zrovna nevyjde?

Řekněte si: „Čeho se konkrétně bojím?“ A pak: „Co s tím můžu udělat?“

A vymyslete první krok, který můžete udělat. Pomalu step by step. A najednou změna přestane být změnou a vy budete profík v dané situaci.

2. Manage your expectations– nejde o to být hned dokonalá

Jako ženy ve vedení máme tendenci chtít věci zvládnout perfektně. A změna znamená vždy krok do neznáma, omyly, chyby, nepořádek. Dovolte si „být v procesu“. Work in progress je jako rekonstrukce – nejdřív je zmatek, prach, nezůstane kámen na kameni, aby z toho nakonec vznikl krásný domov. Někdy mne už unavuje ta všeobecná snaha o to být dokonalá. Především ale nás samotných. Pro ostatní jsem WOW – rychlé, chytré, krásné, štíhlé, úspěšné a my často samy sebe vidíme jako staré, nedostatečné, nešikovné, pomalé trosky.

Nejde o to být hned skvělá. Jde o to vydržet, když ještě skvělá nejsem.

Žádný učený z nebe nespadl – a víte proč? Protože by se zabil.

 

3. Obklopte se lidmi, kteří vám připomenou, proč jste začala dělat, to, co děláte.

Taky máte pocit, že lidé kolem vás občas zrcadlí ostatní? Že kamarádka má jinou intonaci hlasu, když mluví se svou sestrou? Ano, často jsme jako plastelína a otisknou se do nás lidé, kteří nás obklopují. Stejný vliv má na nás prostředí – když je harmonické, pak jsme více v klidu i my. A naopak.

Změna je těžká, když v ní jsme samy. Takže hledejte pomoc, spřízněnou duši, mentorku, tým, který sdílí vaši vizi. Sdílejte na sociálních sítích, pokud vás to baví, pište o svých zkušenostech, o tom, s čím se potýkáte.  Sdílená změna pak bolí míň a lépe udržíte směr, protože máte tak trochu pocit, že na vás ostatní dohlíží.

Změna není hrozba, ale příležitost. Je to důkaz, že se hýbete. A když se hýbeme, žijeme.

 

Pokud vás toto téma zajímá více a chcete se dozvědět víc, podívejte se kurs:

JAK BUDOVAT ODOLNOST 

A pokud máte zájem o individuální mentoring, napište mi na info@lenkahelena.cz